Domácí násilí na seniorech

Co je to domácí násilí, páchané na seniorech?

Domácí násilí je jednou z nejrozšířenějších forem násilí, která je však nejvíce podceňována a nejméně kontrolovatelná, neboť se odehrává skrytě a opakovaně mimo kontrolu veřejnosti a to za zavřenými dveřmi domácností. Domácí násilí je jednostranné, agresor a oběť si nikdy nemění role! Nejčastěji jde o násilí páchané na ženách a dětech, ale oběťmi mohou být také muži, lidé handicapovaní a v neposlední řadě také senioři. A právě seniorům bych ráda věnovala na této stránce pozornost.

Starší lidé dlouhodobě stojí na okraji společenského zájmu a jsou terčem mnoha předsudků. Postupně jako by se kamsi podělo vnímání seniorů jako lidských bytostí. Dá se však jistě namítnout, že i v minulosti nebyly vztahy mezi rodiči a dětmi vždy ideální. Bezmocnost a stáří člověka již vyjádřil např. Jan Neruda v básni Dědova mísa. V moderní civilizaci, v níž se duchovní hodnoty postupně vytrácejí a nahrazuje je zběsilá konzumace a hromadění majetku, se postoje ke starým lidem stačily za poměrně krátké období změnit velmi dramaticky. O násilí a týráni seniorů se skutečně hovoří jen velmi málo, a přesto existuje a to v měřítku, které nahání hrůzu na stavem společnosti. Zjištěno je podle odborníků pouhých 16 procent případů, zbylé čtyři pětiny této pověstné špičky hrůzného ledovce zůstávají utajeny.

Pro lidi, kterým je doma svými nejbližšími ubližováno místo toho, aby si v klidu užívali podzimu života, je velmi těžké s takovou věcí vyjít na veřejnost. Nepříznivý je i fakt, že mnoho seniorů, kteří jsou oběťmi špatného zacházení, nemá ponětí, že se jedná o chování nevhodné, proti kterému se mohou bránit. Velmi častým důvodem, proč se v případě násilí na své osobě zdráhají nebo odmítají obrátit o pomoc, jsou obavy a strach, že agresivita ze strany násilníka se poté začne stupňovat. Dalším důvodem nezřídka bývá, že se stydí za jednání svých dětí, vnoučat, považují to za své selhání ve výchově a ostudu mnohdy pak považují za horší, než bití. Jediným východiskem je včasné odložení růžových brýlí, jimiž hledíme na své potomky.